Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Svátek

Svátek má Zdeňka

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Světový den házené

Zítra má svátek Jan

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 115
TÝDEN: 851
CELKEM: 70519

Navigace

Obsah

Znak a prapor obce

nak prapor

                   

Stručná symbolika obecního znaku Velkého Třebešova:

I. Figura černého břevna ve stříbrném poli je převzata z erbu Chvalkovských z Hustířan, majitelů samostatných třebešovských statků a tvrzí.
II. Figura čápa "přirozených" barev v modrém poli je převzata z erbu Dobřenských z Dobřenic, dalších majitelů "obojího Třebešova".
III. Figura červené růže ve stříbrném poli je převzata z erbu rodu Schaumburg-Lippe, majitelů náchodského panství, kam obec později náležela.
IV. Figura cimbuřového řezu vyjadřuje obecně samostatné statky a tvrze v Malém a Velkém Třebešově.
V. Tzv. heroldská (neboli geometrickým dělením štítu vzniklá) figura polcení štítu na dvě pole připomíná počet historicky samostatných statků a tvrzí (tj. Malý a Velký Třebešov)
VI. Symbolika barev:
- stříbrná + modrá = barvy z převzatých erbovních námětů
- modrá napravo = obec leží na pravé straně řeky Úpy

Historická pečetní symbolika (podrobně)

V případě obce Velký Třebešov není doloženo užívání pečetního znamení s obrazovým námětem. Existují pouze doklady o užívání tzv. nápisové pečeti, to znamená pečetního typáře s označením názvu obce, bez specifického obrazu

Tyto doklady představují otisky pečetního typáře v písemnostech Stabilního katastru, konkrétně v tzv. Indikačních skizzách a v tzv. Popisech hranic katastrálních obcí z roku 1840, uložených v současnosti ve Státním ústředním archivu v Praze. Jedná se o kulatou pečeť, v jejímž poli kromě dekorativních palmových ratolestí absentuje jakýkoli figurální obraz a lze v něm spatřit pouze nápis v podobě psací miniskuly označující nositele pečetního znamení: "Obec Trzebessow"

Popsaná pečet patřila spojené obci Třebešov, která se v uvedené písemnosti označuje jako "...Trzebeschow und der Ortschaft Klein Trzebeschow", neboli "Třebešov a osada (místní část) Malý Třebešov".V uvedených archívních materiálech je pečet obce doprovázena pečetí panského vrchnostenského úřadu.

Nový heraldický znak obce:

V případě obce Velký Třebešov nebylo možno při tvorbě obecního znaku postupovat standardní cestou heraldického přepisu historického pečetního znamení. V dostupných archivních materiálech totiž pečetidlo s vlastním obrazovým symbolem obce není doloženo. Pro tvorbu nového znaku z výše uvedeného vyplývalo, že se muselo postupovat alternativním výběrem znakových figur. (znak vytvořen uměle, to znamená, že prostřednictvím kombinace znakových figur, vyjadřujících nejpodstatnější momenty historie, případně charakteru obce)

Tři základní tématické okruhy, o kterých lze uvažovat:

1. Erbovní znamení někdejších majitelů samostatných statků a tvrzí Velký a Malý Třebešov, popřípadě majitelů náchodského panství, kam později oba statky náležely.

Zde se nabízely především erbovní náměty dvou rodin, které vlastnili třebešovská dominia v druhé polovině 16. století, resp. na počátku 17. století. První z rodin byli Chvalkovští z Hustířan. V historické literatuaře se uvádí mimo jiné Bavor Chvalkovský z Hustířan, stavitel tvrze v Malém Třebešově, a Jiřík Chvalkovský z Hustířan, majitel sousedního Velkého Třebešova. Druhou rodinou byly Dobřenští z Dobřenic, z nichž se uvádí například Jiřík Dobřenský z Dobřenic, který spojil oba Třebešovy v jedno držení

Erbem Chvalkovských z Hustířan byl stříbrný štít s černým břevnem, zatímco Dobřenští z Dobřenic mají ve svém modrém šítě čápa "přirozených" barev - tj. stříbrného s černým křídlem a červenou zbrojí.

Kromě odkazu na tyto dva rody, které se nejvýznamněji zapsaly do starších dějich "obojího Třebešova", můžeme pak dále uvažovat rovněž o odkazu na rod Schaumburg-Lippe vlastnící v minulosti náchodské panství, k němuž obec později patřila. Ze složitějšího erbu tohoto rodu, který v obci provozoval některé významné hospodářské aktivity a jehož erb zdobí někdejší starou tvrz, lze poukázat kupříkladu prostřednictvím figury růže z prvního pole erbu, nebo prostřednictvím pilovitého řezu připomínajícího motiv kopřivového listu ze srdečního štítku erbu.

2. Kostel sv. Štěpána prvomučedníka jakožto významná historická dominanta obce, na niž lze ve znaku poukázat prostřednictvím typického svatoštěpánského atributu - kamenů, popřípadě trojice kamenů.

3. Poloha obce na pravém břehu řeky Úpy jakožto typický prvek krajinného rámce obce. Tento motiv lze ve znaku vyjádřit jednak přítomností figury břevna a jednak dominantní modrou barvou šítu.